1. Dosavadní způsoby korekce sinic Dosavadní technologie používané pro korekci výskytu sinic splňují zadání jen v určité omezené míře. Velmi nákladné řešení pomocí asanace dna vodní nádrže je účinné pouze tehdy, pokud je odstraněn vnější zdroj živin a zabráněno tak usazování sedimentů bohatých na živiny, nebo zablokováním (imobilizací) živin v těchto sedimentech. Alternativní mechanické odstraňování vyprodukované biomasy přichází v úvahu pouze v místech, kde dochází k dočasnému shromažďování biomasy vodního květu. Zde však nastává problém s jejich následným uložením a s tím souvisejícím vysušením, kdy dochází k vzniku amorfních krust, které je potřeba dezintegrovat. Ani odstranění biomasy sinic pomocí býložravých ryb nepřináší požadované výsledky. Z některých laboratorních sledování dokonce vyplývá, že ačkoliv tyto ryby tuto složku planktonu bez obtíží přijímají, nemají schopnost je ve svém trávicím traktu rozložit a strávit (nejčastěji testované ryby jsou tolstolobik bílý a tolstolobec pestrý). Jedním z mála stávajících řešení, které dokáže biomasu sinic odstranit, tak nadále zůstává používání chemických prostředků jako jsou KOAGULANTY, FLOKULANTY, ALGICIDY. Ty však dosud narážely na problém nedokonalé aplikace, která byla příčinou dávkování zbytečně velkých koncentrací. Tyto zásahy jsou pak nejen neekonomické, ale k přírodě i značně nešetrné. Mezi nejčastěji používané látky pak patří: síran měďnatý (modrá skalice), síran železitý (zelená skalice), chlorid železitý, sloučeniny hliníku, hydroxid vápenatý, ... atd. Řešením, které je účinné a k přírodě šetrné, pak je použití enzymů. Jeho většímu nasazení však brání jeho omezené použití (odstraňuje pouze sedimenty obsahující živiny) a cena. Vznikl tak požadavek na technologii, která bude schopna použit a kombinovat různá řešení podle aktuálních podmínek jednotlivých vodní nádrží. Cílem proto bylo vyvinout technologii, která bude tyto zásahy umožňovat. Princip technologie založený na bázi ejektorové aplikace je vyvíjen přibližně od roku 2000. Technické řešení je v současné době chráněno čtyřmi patenty a dvěma průmyslovými vzory. Do současné doby bylo touto technologií provedeno několik ověřovacích zásahů na různých místech v ČR (Jablonec, Máchovo jezero, Klabava, Orlík). Stručné závěry těchto zásahů uvedené na dalších stránkách konstatují dosažení vesměs pozitivních výsledků. Technické zprávy jsou kdispozici u společnosti SILFOR. Dosud vyvíjená technologie úspěšně využívá několika synergických efektů - regulovatelné ejektorové trysky spolu s metodou elektrokoagulace. Díky ejektorové trysce bude voda ošetřována cíleně a rovnoměrně. Snahou není ovlivnit charakteristiky vody v celém vodním sloupci, ale obsáhnout vždy pouze vrstvu vodního sloupce se zvýšeným výskytem sinic. Metodou elektrokoagulace dojde ke změně zeta-potenciálu povrchu částic ve vodě, jejich koagulaci a tvorbě vloček obsahujících částice a koloidy. Zároveň při elektrokolagulačním procesu dochází na reaktorech k aktivnímu uvolňování iontů hydroxidu hlinitého Al(OH)3 a tímto k sekundárnímu biocidnímu efektu. Zásah metodou elektrokoagulace lze cíleně uplatňovat vždy, pokud dojde k nadměrnému rozvoji populace sinic. V některých případech je možné efektivitu zásahu dále zvýšit aplikací enzymů, a to buď v čisté formě nebo jako biopreparát. 2. Ejektorová aplikace Ejektorová aplikace umožňuje řízenou aplikaci nejrůznějších médií (včetně binárních a polyfaktoriálních látek) do trofogenní vrstvy vodního sloupce, kde se sinice v reálném čase nacházejí. K jejich účinné interakci tak dochází až při jejich zapracování do ošetřovaného vodního prostředí. Cílená aplikace přináší maximální efekt, přičemž je velice šetrná k přírodě. Nezávisle jsme také schopni cíleného zapracování přípravků do dnových sedimentů, které je zvláště vhodné při aplikaci biologických přípravků pro redukci organického podílu v sedimentech a snižujících uvolňování živin ze dna. Ejektorová aplikace je řízena v reálném čase na základě GPS a sonaru, je tak velice přesná a ověřitelná, výstupem je záznam zásahu. 3. Elektrokoagulace Technologie elektrokoagulace je založena na principu elektrolýzy vody v mobilním reaktoru tvořeném sestavou hliníkových, železných, či kombinovaných lamel, do kterých je přiváděn stejnosměrný proud nízkého napětí. Optimální koncentrace elektrolytu, při kterém dochází ke snížení potenciálu disperzních částic a tím koagulačního prahu. Efektem je reakce, při které dochází ke vzniku mikrobublinek vodíku, kyslíku a ozónu, za současné tvorby kladných iontů Al3+, tyto přicházejí do styku s molekulami vody a reagují se záporně nabitými ionty koloidních částic a následně dochází ke vzniku vloček, které z vody separují nejen mechanické koloidní částice, ale také rozptýlené organické nečistoty a částice. Výhodou je možná regulace proudové hustoty v závislosti na zjištěném množství nečistot v upravované vodě. Druhou neméně výraznou výhodou je absence dosud používaných chemikálií ke koagulaci. Při elektrolýze dochází k výrazné redukci výskytu sinic a současně k částečné dezinfekci vody, vlivem biocidního efektu uvolňovaného média elektrolyzního procesu. Elektrokagulace je tak šetrnou alternativou k aplikaci chemických přípravků (PAX, skalice, …). Technologie zcela eliminuje potřebu dopravy desítek tun běžně používaných materiálů na místo aplikace a zejména podstatně omezuje zatěžování životního prostředí nepřirozenými látkami. Cena zásahu se tak dále snižuje o cenu přípravku a logistické náklady. Proti používaným koagulantům typu síranu hlinitého nebo polyalumuiniumchloridu PAU, PAX nedochází k fixaci polutantů (fosfor, dusík) v sedimentech bez možnosti následného biologického rozkladu. Současně je množství hliníku exportovaného do vody a sedimentu prakticky nulové. 4. Komponenty Zařízení je složeno ze dvou částí, zdroje stejnosměrného napětí, jehož parametry jsou závislé na objemu a znečištění ošetřované vody. Druhou částí sestavy je lamelový reaktor, jehož dimenzování je ovlivněno délkou expozičního času. Aplikace se provádí cíleným zapracováním elektrolyticky upravené vody do vodního sloupce. Vlastní zařízení je integrováno na aplikačním plavidle. Aplikační podmínky umožňují citlivé nastavení kombinace dvou hlavních použitých technologií – generátorové a aplikační části:
|